🍯 Vše o medu: Druhy, vlastnosti a správné skladování

Co je med a jeho složení

Med je přírodní sladká látka, kterou produkují včely medonosné. Základní dělení je na květový med (z nektaru) a medovicový med (z výměšků hmyzu na rostlinách). Včely med sbírají, přetvářejí vlastními enzymy, odvodňují a nechávají dozrát v plástech.

Kvalitní med obsahuje převážně jednoduché cukry (glukózu a fruktózu), a dále vodu (ideálně 16–18 %, maximálně 20 %, aby nedocházelo ke kvašení), enzymy (diastáza, invertáza), minerální látky, vitamíny a organické kyseliny. Aktivita enzymů je klíčovým ukazatelem kvality, přičemž diastáza slouží jako modelový ukazatel pro posuzování kvality medu.

Definice medu je stanovena legislativou (např. Vyhláška č. 76/2003 Sb. a Nařízení EU)

Druhy medu dle původu

Druh medu Původ Krystalizace a barva
Květový (nektarový) Z nektaru květů (řepka, lípa, akát atd.). Světlejší, krystalizuje zpravidla rychleji, vyšší obsah glukózy.
Medovicový (lesní) Z medovice (sladká šťáva nejčastěji na jehličnatých nebo i listnatých stromech, případně na jiných rostlinách). Tmavší, krystalizuje pomaleji, vyšší obsah fruktózy a minerálů.
Pastovaný (krémový) Květový med upravený řízenou krystalizací (mechanické, ne tepelné ani chemické zpracovaní). Jemná, krémová pasta, která už dále netuhne. Jde o fyzikální úpravu bez přídavků jiných látek.

Krystalizace

Krystalizace je přirozený proces a známka kvality, která signalizuje, že med nebyl přehřát. Rychlost tuhnutí závisí na poměru glukózy a fruktózy. Medy s vyšším obsahem glukózy (květové) krystalizují rychle, medy s vyšším obsahem fruktózy (akátový, medovicový) krystalizují pomalu nebo velmi pomalu.

Nejedná se tedy o cukernatění, i když se lze s tímto nesprávným termínem často setkat.

Zkrystalizovaný med lze ztekutit ve vodní lázni nebo ve speciálním přístroji (ztekucovací tepelné komoře). Teplota by neměla přesáhnout 40 °C, maximálně 45 °C, aby nedošlo ke zničení enzymů a cenných látek. Vyšší teploty, zejména při delší expozici, rapidně zvyšují obsah HMF (hydroxymetylfurfuralu), což je ukazatel degradace medu teplem.

Vysvětlení krystalizace a doporučené teploty pro ztekucování (do 45 °C) jsou v souladu s včelařskými doporučeními. Svazová norma ČSV 1/1999 stanovuje limit pro HMF na 20 mg/kg, což je přísnější než limit české a EU legislativy (40 mg/kg).

Správné skladování medu

Med je hygroskopický (pohlcuje vlhkost a pachy) a citlivý na teplo. Správné skladování je klíčové pro zachování aktivity enzymů a dlouhé trvanlivosti. Při správných podmínkách vydrží med bez problémů roky.

  1. Nádoba: Použijte hermeticky uzavřenou nádobu. Ideální je sklo nebo keramika. Nádoba musí být dokonale čistá a suchá, aby se zabránilo kontaminaci.
  2. Teplota: Ideálně pod 18 °C, v chladném, suchém a tmavém prostředí (spíž, sklep). Nízká teplota (např. 10 °C) výrazně zpomaluje degradaci enzymů i krystalizaci. Teploty nad 25 °C zkracují jeho životnost.
  3. Prostředí: Skladujte na suchém a tmavém místě. Med musí být chráněn před přímým slunečním světlem a před vlhkostí.
  4. Při nabírání medu používejte vždy čistou a suchou lžíci.
Tip pro dlouhodobé uchování: Med lze uchovávat i v mrazáku, což jeho kvalitu a čerstvost prodlouží na maximum, aniž by ho to poškodilo.

Doporučená teplota pod 18 °C, požadavky na těsnost, suchost a tmu a hygroskopická vlastnost jsou v souladu s pokyny Výzkumného ústavu včelařského.

Legislativa a kvalita (ČR/EU)

Kvalita medu je v ČR stanovena především Vyhláškou č. 76/2003 Sb., kterou se stanovují požadavky pro med a další sladidla. Mnoho českých včelařů se řídí přísnější dobrovolnou normou „Český med“ (norma ČSV 1/1999), která má vyšší požadavky na kvalitu než standardní legislativa ČR/EU: